Diskuzní fórumbuh-je-clovek
Ema zeptal se před 2 týdny

Když pomyslím na onu jednoduchou větu, visící v textu dvousetstránkové knihy bez jakéhokoli náznaku vysvětlení, musím přiznat, že jsem čekala jednodušší odpověď na otázku o třech slovech. 😀 Ale jsem dosud, jak se úsměvně říká, nezatížena jakýmkoli duchovním věděním, se Swedenborgem se teprve seznamuji, zákonitě v tom musím tápat. Pokud píšete, že to, co dělá člověka člověkem, pochází od Boha, v čem je tato pravda (Člověk byl stvořen k obrazu a podobě Boží, a proto to, co dělá člověka člověkem, pochází z Boha) jiná než ta, již jsem předložila (Bůh je obsažen v každém člověku, božství je lidskou přirozeností, je to esence, z níž je složen)? Nekonečná Láska a Moudrost. Rozumím tomu. Tohle je, jak píšete, podstata Boha. Jsou to přece ale zároveň bytostně lidské vlastnosti, ne? A nerozumím ani tomu, proč by člověk měl být degradován na příjemce, proč by musel něco dodatečně absorbovat? Proč by neměl být rovnou stvořen k obrazu Božímu? Chápala bych, kdyby byl člověk ze své přirozenosti božský. Zdá se mi to tak prosté a krásné domnívat se, že božskost je podstatou lidstva skrytou pod mnoha a mnoha závoji, které ze sebe musíme strhnout. Skrytou pod nánosy (ano, i vrahové či váleční zločinci jsou stvořeni ze stejného těsta jako lidumilové a dobrodinci), kterých se musíme chtít zbavit dobrovolně sebeočištěním. Je to tak prosté a krásné, až jsem v pokušení se dovolávat Occamovy břitvy. 🙂

1 Odpovědi
Lenka Máchová Personál odpověděl před 2 týdny

Obávám se, že na to opět nejde odpovědět pár větami 🙂
 
Ano, myšlenka, že člověk má Boží podstatu, a tedy – dovedeme-li to do důsledku – je ve své podstatě Bohem, je dnes velmi rozšířená, je i součástí různých hnutí a myšlenkových proudů… Swedenborg tomu ale zásadně oponuje.
 
Jedna věc, která mě na dotazu upoutala, je názor, že pokud je člověk příjemcem, je „degradován“. Proč? Asi za tím bude jiný pohled na to, čím Bůh pro nás je – zřejmě jej nevidíte jako Otce, Stvořitele, jako Zdroj všeho dobrého, a vlastně Zdroj veškerého života. Proč bychom se měli cítit degradováni, pokud nám to vše zdarma dává, spolu se svobodou, a pokud víme, že pro nás chce jen to nejlepší?
 
Možná to opět chce jen trošku změnit zaběhnutý způsob myšlení, zkrátka smířit se s tím, že jsme – absolutně – na Bohu závislí… Je to nepříjemný pocit? Pro mě ne…
 
Jinak to vše, co píšete o strhávání závojů, sebeočišťování atd. je v souladu s tím, co píše Swedenborg. Je tam jen to jedno velké ALE – činíme to vlastní mocí, nebo jen pouze Jeho mocí a s Jeho pomocí? Pokud se spoléháme jen sami na sebe, tak to prý nikdy nedokážeme…
 
Dalším z rozdílů, který z těchto různých přístupů plyne, je i to, kým se můžeme jednou stát. „Bohy“ nebo Jeho stvořenými, a stále vždy nedokonalými dětmi…?
 
(A ještě pár filozofických úvah. Není představa množství nekonečných Bohů – protože Bůh nemůže být jiný než nekonečný – protimluvem? A ještě jedna věc, na kterou upozorňuje Swedenborg: kdyby Bůh miloval své Božství v nás, nemiloval by tím sám sebe? Nebylo by to tedy vlastně sobectví – na rozdíl od milování nás, kteří jsme mimo Něj? 🙂