Následující ukázkou z Ilustrované encyklopedie tradičních symbolů se dotýkáme skutečnosti, že symbolika jazyků nejrůznějších kultur, dob a náboženství vychází z jednoho společného, dnes již pozapomenutého prazákladu vlastního celému lidskému rodu, který Swedenborg nazývá jazykem souvztažností. Vybrali jsme heslo „srdce“ a co tento symbol podle Ilustrované encyklopedie označuje v jednotlivých náboženských kulturách.
Srdce – Centrum bytosti, a to fyzické i duchovní; božská přítomnost ve středu. Srdce představuje „centrální“ moudrost citů jako protiklad myšlenkové moudrosti rozumu. Obojí tvoří inteligenci, ale srdce je navíc soucitem, porozuměním, „svatyní“, láskou, účinnou láskou; obsahuje krev života. Srdce je symbolizováno sluncem jakožto středem života. Slunce vysílající paprsky sdílí stejnou symboliku se zářícím či planoucím srdcem, a to jako střed makrokosmu i mikrokosmu, jako nebesa, člověk a transcendentní inteligence. Srdce je také znázorňováno trojúhelníkem se špicí směřující dolů.
Aztécká mytologie: Centrum člověka: náboženství a láska; sjednocující životní princip. Oběť srdce znázorňuje osvobození krve života, životního semene, aby mohlo vyklíčit a vykvést. Probodnuté srdce symbolizuje pokání.
Buddhismus: Podstata Buddhova charakteru. Diamantové srdce označuje čistotu a neporušitelnost člověka, kterého nemůže nic „pořezat“ či rozrušit. V čínském buddhismu je srdce jedním z osmi vzácných Buddhových orgánů.
Keltská mytologie: Laskavé srdce představuje štědrost a soucit; je antitezí ke zlému oku.
Křesťanství: Láska, porozumění, odvaha, radost a smutek. Planoucí srdce symbolizuje náboženské zanícení, žár a oddanost. Srdce v rukou znázorňuje lásku a zbožnost. Srdce probodnuté šípem je kajícné srdce, pokání. Srdce je symbolem sv. Augustina. Srdce s korunou z trní je znakem sv. Ignáce z Loyoly, srdce s křížem znakem sv. Bernardina Sienského, Kateřiny Sienské a sv. Terezie.
Hebrejské náboženství: Srdce znázorňuje svatyni Boží.
Hinduismus: Božské centrum, místo přebývání Brahmy: „Je to Brahma, je to vše“. Atman. Srdce je symbolizováno lotosem. „Oko srdce“ je třetí oko Šivy, transcendentní moudrost, vševědoucí duch. Viz také „Diamantové srdce“ v buddhismu výše.
Islám: Centrum Bytí. „Oko srdce“ je duchovním centrem. Symbolizuje absolutní intelekt, osvícení.
Taoismus: Sídlo porozumění. Mudrc má v srdci sedm otvorů, všechny otevřené.
(Citace z knihy An Illustrated Encyclopaedia of Traditional Symbols, J. C. Cooper, Thames and Hudson Ltd, London 1979)
Emanuel Swedenborg:
Srdce symbolizuje dobra lásky. Důvodem k tomu je skutečnost, že v člověku vládnou a jeho tělo oživují dvě věci: srdce a plíce. A protože vše v lidském těle se nachází v souvztažném vztahu ke všemu v lidské mysli, jsou i v mysli dvě věci, které jí vládnou: vůle a chápání. Tyto dvě domény v mysli jsou souvztažné se dvěma doménami těla – vůle se srdcem a s jeho tepem, a chápání s plícemi a s respirací plic. Bez této souvztažnosti by nikdo nežil.
() Zároveň s tím, jak je srdce v souvztažném vztahu s vůlí, je také v souvztažném vztahu s dobry lásky, a zároveň s tím, jak jsou plíce v souvztažném vztahu s chápáním, jsou také v souvztažném vztahu s pravdami víry. Následkem těchto souvztažností srdce představuje lásku a duše víru. Proto se tak často v Bibli říká: „ze srdce a z duše“ a myslí se tím „z lásky a z víry“. Emanuel Swedenborg, Objasněná apokalypsa 167
Tato souvztažnost je univerzální, protože srdce vládne celému tělu, stejně jako plíce. Srdce a plíce jsou dvěma zdroji veškerých tělesných pohybů, a vůle a chápání jsou dvěma zdroji veškerých duchovních aktivit téhož těla – tělesné pohyby mají souvztažnost s aktivitami vlastního ducha. Emanuel Swedenborg, Božská Moudrost 6
Andělé nejvnitřnějšího nebe se nalézají v souvztažnosti s těmi aktivitami těla člověka, které náležejí doméně srdce a malého mozku. Andělé středního nebe se zase nalézají v souvztažnosti s těmi aktivitami lidského těla, které náležejí doméně plíce a velkého mozku. Ty první se nazývají autonomní pohyby (protože se projevují jakoby spontánně), zatímco ty druhé jsou pohyby ovládané vůli. Z toho také vysvítá kvalita dokonalosti jednotlivých nebí. Andělé, kteří zprostředkovávají styk mezi oběma nebi a tak je spojují, jsou v souvztažnosti s srdečními a plicními pleteněmi, jejichž prostřednictvím dochází ke spojení srdce a plic, a také v souvztažnosti s prodlouženou míchou, ve které se spojují vlákna malého mozku s vlákny velkého mozku. Emanuel Swedenborg, Nebeská tajemství 9670.2