Jsou kontakty s duchy dovoleny?
Ačkoliv Swedenborg sám se těšil takovému rozsáhlému a otevřenému kontaktu s duchovním světem, jaký v dějinách nemá obdoby, sám před vyhledávanými kontakty s duchy vážně varoval.
Švédský mystik vždy tvrdil, že mu byl duchovní zrak otevřen samotným Bohem za účelem speciálního poslání, a že Jím byl za svého pobytu v duchovním světě neustále ochraňován. Kontaktuje-li však člověk duchovní svět svévolně, vystavuje se ohromnému riziku. Swedenborg na základě svých nesčetných zkušeností tvrdí, že duchovní svět je obydlen obrovským počtem nejrůznějších duchů, kteří velmi snadno oklamou kohokoliv, kdo je kontaktuje. Tito duchové mohou člověku namluvit cokoliv — neboť mluví z jeho vlastní paměti, a mohou tak vytvářet iluze a mentální představy, aniž by si člověk v nejmenším uvědomoval, že duchové z něj pouze „vytahují“ jeho vlastní vzpomínky a skrytě s ním manipulují tím, jak apelují na jeho vlastní skryté touhy a lásky.
Je potřeba říci něco o řeči duchů s člověkem. Mnozí věří tomu, že člověk může být vyučován Pánem prostřednictvím rozhovorů s duchy. Avšak ti, kteří tomu věří a chtějí tomu věřit, si neuvědomují, že je to spojeno s nebezpečím pro jejich duši. Dokud člověk žije v tomto světě, je co do svého ducha ve středu jiných duchů, ačkoliv tito duchové nevědí, že člověk je mezi nimi, aniž člověk ví, že je mezi duchy. Tak jsou duchové s člověkem spojováni přímo prostřednictvím náklonností a citových pohnutek, a nepřímo prostřednictvím myšlenek. Člověk totiž myslí přírodně, zatímco duchové myslí duchovně. Přírodní věci tvoří s duchovními jeden celek pouze prostřednictvím souvztažností — a v tomto celku ze souvztažností neví žádná strana nic o té druhé. Avšak v okamžiku, kdy duchové začnou hovořit s člověkem, vyjdou ze svého duchovního stavu do přírodního, ve kterém je člověk, a tehdy poznají, že jsou s člověkem, spojí se s myšlenkami jeho pohnutek a mluví s ním z těchto myšlenek. Nemohou vstoupit do žádného jiného stavu člověka, neboť veškeré spojení je dosahováno prostřednictvím podobnosti náklonností, a proto i myšlenek, zatímco to, co je nesourodé, rozděluje. Proto duch, který s člověkem hovoří, má v sobě utvrzeny stejné principy, které má člověk — ať už dobré nebo špatné. Tyto principy duch vzněcuje a prostřednictvím svých vlastních náklonností, které se pojí s náklonnostmi člověka, v nich člověka velmi silně utvrzuje. Z toho je jasné, že s člověkem nemluví jiní duchové než ti, kteří jsou mu podobní…1)
Nadzdvižení opony — příčina paranoidy?
T. W. Keiser ve svém článku „Emanuel Swedenborg, prorok, či paranoik?“ 2) navrhuje, že výše uvedená citace Swedenborga může poskytovat možné vysvětlení fenoménu paranoie. Píše:
Když je z jakéhokoliv — biologického či psychologického — důvodu nadzdvižena opona mezi duchovním a přírodním světem, osoba, u které k tomu došlo, se stane terčem zlovolného vlivu duchů. Normálně si je člověk existence duchovního světa zcela nevědomý. Jsme jím neustále ovlivňováni, ale neuvědomujeme si to. Domnívám se, že vědomé vnímání přítomnosti zlovolných duchů je jádrem tvorby paranoidních přeludů. Tito duchové se snaží psychotického pacienta kontrolovat a škodit mu. Pacient je skutečným cílem pronásledovatelů, a ponižující hlasy opravdu vznikají vně pacientovy mysli. (…) Toto vědomí duchovního světa pacienti interpretují jako pronásledování zlovolnými bytostmi. Vlastní grandiozita těchto bytostí se slučuje s pacientovými mentálními procesy, které tyto hlasy interpretují jako své vlastní…
Mluvení s duchy dnes dovoleno jen zřídka
Ve své knize Nebe a peklo Swedenborg vysvětluje, že duchové mluví s člověkem v jeho vlastním jazyce (protože s ním mluví z jeho vlastní paměti), a tuto řeč člověk slyší uvnitř sebe sama tak, jako by slyšel mluvit jiného člověka.3) Autor Nebe a pekla však pokračuje:
V současné době je mluvení s duchy dovoleno jen zřídka, neboť je nebezpečné. Duchové totiž tehdy vědí to, co jinak nevědí, tedy že jsou s člověkem. A zlí duchové jsou takoví, že drží člověka ve smrtelné nenávisti a nepřejí si nic tolik, jako jej zničit — obojí co do duše i těla. To činí v případě těch, kteří se ponořili natolik do svých fantazií, že se zcela oddělili od prožitků náležejících přírodnímu člověku. Někdy slyší se sebou hovořit duchy i lidé, kteří žijí osamělý život, a to bez nebezpečí; neboť aby se duchové nedozvěděli, že jsou s člověkem, Pán je v pravidelných intervalech od člověka vzdaluje…4)
V duchovním světě žijí samozřejmě i dobří duchové a andělé, kteří si nepřejí nikoho oklamat, ale naopak vždy mluví pravdu, ať je jakkoliv nepříjemná. Dnes jsou však tyto kontakty poskytovány z uvedených důvodů jen velmi zřídka, a andělé sami nekontaktují člověka, pokud k tomu nemají přímý pokyn a pokud tento kontakt není možný. Lidé na této planetě jsou dnes velmi daleko od Božského řádu, a pouze ti, kteří jsou v tomto řádu, mohou být se svými anděly v přímém kontaktu. Swedenborg tvrdí, že takové byly nejstarší generace lidí na této zemi, kteří rozmlouvali s anděly tváří v tvář, jako přátelé s přáteli. Tito lidé byli nebeského charakteru a milovali Boha.
Rozmlouvat s anděly nebe je dovoleno pouze těm, kteří jsou v pravdách z dobra, a zejména těm z nich, kteří uznávají Pána a Božství jeho Lidství, neboť to je pravda, na které spočívá nebe. Neboť, jak bylo ukázáno dříve: Pán je Bohem nebe; nebe je tvořeno Pánovým Božstvím; Božství Pána je v nebi láskou k Němu a vzájemnou láskou lidí, která je láskou z Něj; celé nebe jako jeden celek odráží jednoho člověka, a také jednotlivá nebeská společenství i každý jednotlivý anděl mají kompletní lidskou formu — z Božského Lidství Pána.5)
1. Andělé a duchové jsou kolem nás neustále a podvědomě s námi komunikují. Veškeré naše myšlenky a city pocházejí od duchů a andělů, kteří jsou s námi.
2. Bůh nás stvořil s potenciálem ote vřené (vědomé) komunikace s nebem.
3. V nejranějších dobách existovala otevřená komunikace mezi lidmi na zemi a anděli v nebi.
4. Postupem času byla komunikace s nebem uzavřena, kromě výjimečných případů zjevení se andělů prorokům, neboť lidé se stali materialističtějšími a sobečtějšími.
5. Dnes může být komunikace s duchovním světem velmi nebezpečná, neboť jsme náchylní komunikovat se zlými duchy, kteří nás podvádějí a škodí nám.
6. Duchovní kontakty nejsou dobrými zdroji duchovních znalostí, neboť duchové, které kontaktujeme, jsou ti, kteří věří ve stejné věci jako my, a tak stejně jenom potvrdí, čemu jsme už věřili.
7. Swedenborgovi byla komunikace s duchovním světem poskytnuta výjimečně za účelem zjevení, které byl Pánem pověřen napsat.
1. E. Swedenborg, Objasněná Apokalypsa 1182
2. W. Keiser, Emanuel Swedenborg: prorok, či paranoik?, The New Philosophy, ledn-červen 1998
3. E. Swedenborg, Nebe a peklo 246, 248
4. E. Swedenborg, Nebe a peklo 249
5. E. Swedenborg, Nebe a peklo 250